|
|
Město Kutná Hora v roce 1968
Šibrava, Radomil ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Čurda, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Město Kutná Hora v roce 1968 popisuje hlavní události osudného roku ve středočeském městě Kutná Hora. V úvodu práce je popsána obecná historie Československé republiky v roce 1968. Cílem práce však bylo zaměřit se na události onoho roku ve městě Kutná Hora. Popisována je historie města od počátku roku 1968 až do srpnové invaze. Kutná Hora nebyla pro okupační vojska strategickým místem. Pro práci bylo využito zejména metody orální historie, značnou část tvoří příběhy a vzpomínky kutnohorských obyvatel, kteří mají rok 1968 stále v živé paměti. Práce je také obohacena o dobové fotografie ze soukromých archivů. Klíčová slova: Československo, rok 1968, invaze, Kutná Hora, orální historie
|
|
|
Hořovice v letech 1945-1989
Léblová, Kateřina ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historií města Hořovice v letech 1945-1989. Snaží se postihnout to nejdůležitější, co se v tomto menším středočeském městě ve vybraném období odehrálo a nezapomíná ani na každodenní život hořovických občanů. Vybírá nejen události, které bychom považovali z dnešního pohledu za klíčové (viz odsun Němců, srpen 1968, …), ale i skutečnosti, které mohou být pro dnešního čtenáře (zejména pro samotné hořovické občany) něčím zajímavé a přínosné, třebaže se jedná o "maličkosti", které však patří do historie města stejnou měrou. Všechny události navíc zasazuje do dobového kontextu. Využívá jak archivních pramenů, sekundární literatury, tak i dobových tiskovin a vzpomínek.
|
|
|
Ideologie v periodickém tisku během Zimních a Letních olympijských her 1968
Pokludová, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato práce zachycuje dění X. zimních olympijských her 1968 a XIX. letních olympijských her 1968 v kontextu historického pozadí politického a společenského vývoje v Československu z pohledu tehdejšího způsobu jejich prezentace v dobových tištěných médiích. Popisuje základní principy ideologie se zaměřením na ideologie socialismu a komunismu, historické souvislosti roku 1968 v Československu se zaměřením na vojenskou intervenci vojsk Varšavské smlouvy do země v srpnu daného roku, i vznik a původ olympijského hnutí. Ve druhé části pojednává o obou Olympijských hrách 1968 z pohledu československé účasti a přibližuje také hlavní témata, která se ve spojení s nimi objevila v dobovém periodickém tisku. Samotná analýza tisku se týká dvou deníků s velkým společenským přesahem a sportovní a politickou tematikou - jsou to Československý sport a Rudé právo. Analýza se snaží prokázat ideologické prvky v mediálních obsazích daných deníků, které se týkají olympijských her i myšlenek olympijského hnutí nebo lokální politické situace. Analýza dále přináší souhrn toho, do jaké míry o Olympijských hrách 1968 tyto deníky informovaly, zda a jak se tato mediální reflexe v případě Zimních olympijských her 1968 ve Francii a Letních olympijských her 1968 v Mexiku lišila v závislosti na společenských a politických změnách v...
|
|
|
Věra Šťovíčková-Heroldová, africká zpravodajka
Boháčová, Alžběta ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Věra Šťovíčková-Heroldová, africká zpravodajka" pojednává o životě zpravodajky Šťovíčkové se zřetelem na desetiletí, které strávila v Africe. Úvodní část obsahuje společensko-historický kontext doby, ve kterém zpravodajka žila. Jedná se tedy o rozmezí let 1930-2015. Zásadní metodou zpracování tohoto odborného textu byla orální historie, tedy osobní rozhovory. Důležitým pramenem byly také reportáže Šťovíčkové z Afriky a rozhovory s ní. Tyto materiály lze čerpat z archivu Českého (dříve Československého) rozhlasu. Tematické části na sebe navazují a chronologicky popisují zpravodajčin život. Stať odkrývá rodinné prostředí, začátky v Československém rozhlasu i první zahraniční cestu do Polska. Rozsáhlá část textu se věnuje 60. letům v Africe a období, kdy státy získávaly nezávislost. Důležitým mezníkem jejího života byl rok 1968. Aktivně se podílela na vysílání ČsRo, jemuž je věnována značná část práce. Následuje vysvětlení důvodů odchodu z Rozhlasu. Další kapitola se podrobně zabývá obdobím, kdy Šťovíčková nemohla sama publikovat a překládala pod pseudonymy. Překladatelské práci věnovala spolu s manželem značné úsilí, proto se další část práce zaměřuje na toto období. Popsán je rovněž závěr zpravodajčina života, kdy překládala převážně z francouzštiny. Práce je doplněna dokumenty...
|
|
|
Srpen 1968 na Rakovnicku
Verner, Jiří ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Bakalářská práce Srpen 1968 na Rakovnicku je příspěvkem k problematice reformního procesu Pražského jara v Československu a jeho následného potlačení vojsky Varšavské smlouvy. Na příkladu okresu Rakovník sleduje změny, které probíhaly v politice KSČ a napříč celou společností. Důraz je dále kladen především na průběh srpnové invaze na Rakovnicku se svými regionálními specifiky, kdy je sledován komplikovaný průběh chmelové sklizně a zabývá se okolnostmi smrti příslušníka BLA u Nového Domu.
|
|
|
Reflexe srpna 1968 v česko-ruských vztazích
Valdman, Ladislav ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Diplomová práce se zabývá významem srpnových událostí roku 1968 pro česko-ruské vztahy. Práce analyzuje zásadní faktory, jež ovlivňovaly česko-ruské vztahy od vzniku samostatného československého státu až do současnosti. Výsledek této analýzy pak umožňuje zasadit srpnové událostí roku 1968 do kontextu vzájemných vztahů. Cílem práce je odpovědět na to, zda srpen 1968 představuje zásadní překážku rozvoje dobrých česko-ruských vztahů do budoucnosti. Závěry autora jsou konfrontovány s výsledky sondy provedené mezi českými a ruskými studenty mezinárodních vztahů.
|
|
|
Pražské jaro a srpen 1968 na Českobudějovicku
PACHOLÍK, Tomáš
Diplomová práce se věnuje období Pražského jara 1968 a okrajově sleduje jeho vývoj ještě v letech 1969 a 1970. Práce se zabývá okresem České Budějovice a zkoumá klíčové události roku 1968 v tomto okrese a především v jeho hlavním městě. Regionální dění je zkoumáno a komparováno v celorepublikovém kontextu. Kromě popisu jednotlivých událostí se autor zaměřuje také na každodenní život obyvatel města v době sovětské okupace. Pramennou základnu tvořily: Státní oblastní archiv v Třeboni (fond Jihočeského krajského výboru KSČ) a Státní okresní archiv v Českých Budějovicích (fond Městského národního výboru České Budějovice a kroniky). Kromě toho autor pracoval s dobovým a současným tiskem a také vedl rozhovory s šesti pamětníky. V každé kapitole jsou poznatky získané z pramenů doplněny o informace z odborné literatury. Pozornost je v diplomové práci věnována především politice JKV KSČ, MěNV České Budějovice v době reforem Pražského jara, organizacím KAN a K 231, deníku Jihočeská pravda po zrušení cenzury, okupaci města sovětskými vojáky v srpnu 1968, okupací ostatních měst v okrese, obětem okupace a událostem, které následovaly na podzim 1968, především incidentům během oslav Velké říjnové socialistické revoluce.
|
host ::
RSS.